Na zázvorové vlně

 

Mám zázvorové období. Zázvor strkam do všeho: od sladkého pečení, přes čaje, polívky až k hlavním chodům. Nepostradatelný je v mých karí variacích a v mrkvovém dortu. Ale za svůj zázvorový majstrštyk považuju až vepřovou panenku na zázvoru, medu a pepři. Od nakrojení kořene po finální servírování není potřeba víc než 20 minut, proto ji někdy dělávám i k všednodenní večeři. Ale jsem si jistá, že odpovídá i představě dobrého víkendového obědu.

Panenka na zázvoru, medu a pepři
Pro 2 (lidi):
půl vepřové panenky
cibule, trocha oleje
2 dcl bílého vína
kus zázvoru asi jako palec
nakládaný zelený pepř
lžíce medu
sůl, pepř.

1. Cibuli nakrájejte nadrobno a na oleji osmažte. Klidně do tmavohněda. Odhrňte ji ke straně pánve a osmažte plátky nasolené a napepřené panenky.
2. K masu přihoďte nastrouhaný zázvor a lžíci medu. Med na pánvi rychle karamelizuje. Vše zalejte 2 dcl bílého vína a nechte provařit. Přihoďte lžíci kuliček zeleného nakládaného pepře. Nechte omáčku mírně zredukovat, aby chuť zesílila.
3. Podle vlastní preference dosolte a dopepřete. Výborné s pečenými brambory nebo s rýží.

Pletýnka ásana

Po inspirativním příspěvku o karí je tu další kulinářský exkurz do Indie. Tentokrát bude mít - jak napovídá již název - co do činění s indickou jogínskou tradicí. Níže uvedený recept z ní čerpá jak svým obsahem, tak i formou. Základem je celkem běžné těsto na vánočku nebo velikonoční bochánek, ale namísto tradičního fenyklu a badyánu nebo méně tradičního muškátového oříšku obsahuje směs koření na způsob yogi čaje. A namísto tradičního třípatrového modelu, sestaveného z copánků ze čtyř, tří a dvou pruhů těsta, je tato "yogi pletýnka" upletená z osmi pruhů najednou, což trochu evokuje jogína, který formuje své končetiny do roztodivných pozic. I když osm končetin takový jogín vlastně nemá, ať se snaží, jak chce. Ale různá hinduistická víceruká a vícenohá božstva disponují anatomickým vybavením potřebným k pozici "pletýnka ásana". Závěrem je třeba ještě zmínit, že uvedený způsob zaplétání byl převzat z návodu Paula Hollywooda, pekařského guru všech mlsných opic. A tady je recept:

Yogi pletýnka:

500g hladké mouky

42g droždí

100g cukru

200ml vlažného mléka

125g rozpuštěného másla

2 žloutky

1/2 lžičky soli

zhruba 2 lžičky od každého koření: skořice, hřebíček, zázvor, kardamom, černý pepř (posledních dvou trochu méně)

1. Do misky rozdrobíme droždí, přidáme trochu cukru, mouky a mléka. Umícháme kvásek a necháme chvilku kynout.

2. Smícháme prosátou mouku s cukrem, solí a kořením, přidáme vykynutý kvásek, žloutky a postupně přiléváme mléko s máslem, až máme hladké těsto. To pak ještě alespoň 10 minut hněteme. Když jsme s ním spokojeni, dáme zpátky do mísy, přetáhneme fólií a necháme kynout.

3. Vykynuté těsto rozdělíme na osm stejných částí a vyválíme z nich stejně dlouhé válečky. Ty pak zaplétáme následovně:

       1. 8 pod 7 a přes 1
       2. 8 přes 5
       3. 2 pod 3 a přes 8
       4. 1 přes 4
       5. 7 pod 6 a přes 1
       6. opakujeme kroky 2-5
       pozn.: Číslování je podle aktuálního pořadí na začátku každého kroku, s novým krokem
       se tedy všechny pruhy přečíslují. Doporučuji nejdříve párkrát vyzkoušet třeba na kusu
       provázku, abychom pochopili princip.  

YogiYogi

4. Neupravené konce odkrojíme (a můžeme nechat naši kreativitu, ať se na nich vyřádí), upravené konce zahneme dospod. Zapletenou "vánočku" přeneseme na plech a necháme ještě vykynout. Pak pomašlujeme rozšlehaným vejcem a dáme do trouby vyhřáté na 200°C. Zhruba po 8 minutách ztlumíme na 180°C a dopečeme. 

5. Podáváme se silným černým čajem s mlékem nebo bez, ale za vyzkoušení rozhodně stojí i varianta yogi², tedy s yogi čajem s pořádnou dávkou mléka a medu. 

Kosatec

Modrý kosatec

Jaro cestou v tramvaji

Z mrkve květina 

Dneska jsem cestou domů zahlédla v květinářství kosatce. A jak si tak jeden vezu v tramvaji, na konci toho krásného slunečného, skoro už jarního dne, začal na mě kosatec působit svým kouzlem. To se pak projevilo, když jsem si k večeři vařila špaldové risotto s hlívou, které už jsem dlouho chtěla vyzkoušet. Špaldu mám totiž moc ráda a risotto přímo zbožňuji!

Špaldové risotto s hlívou, tak pro 2 osoby:
200g špaldy, namočené ve studené vodě alespoň pár hodin, ale nejlépe přes noc
150g hlívy ústřičné, nakrájené nadrobno
asi 1l horkého zeleninového vývaru (jistě by se to nezkazilo ani kuřecím nebo hovězím)
sklenka červeného vína
1 střední cibule, nakrájená nadrobno
pár stroužků česneku, nasekaných najemno
olivový olej, máslo
sůl a pepř na dochucení
strouhaný parmazán

1. V hrnci osmažíme na másle a oleji cibulku, po chvíli přidáme česnek. Následuje hlíva a míchání, dokud se nevydusí všechna voda. Pak přidáme špaldu, případně ještě trochu oleje a dál restujeme, docela zprudka.

2. Zalijeme vínem, až to zasyčí. Zuřivě mícháme, pak ztlumíme plamen.

3. Až se víno odpaří, začneme po sběračkách přilévat vývar. A samozřejmě pořád mícháme a mícháme a když se vývar odpaří, přilijeme další sběračku.

4. Pokračujeme v míchání a zalévání, dokud není špalda měkká. Že je hotová, se prý pozná podle toho, že začne pukat.

5. Nakonec vmícháme parmazán a ještě trochu másla, přiklopíme poklicí a vypnuté necháme chvilku dojít. Je-li třeba, osolíme a opepříme.

6. Podáváme pěkně posypané parmazánem.

Ještě poznámka k vývaru. Setkala jsem se s názorem, že by měl být pouze z masa nebo zeleniny, bez nějakého koření, nedejbože soli. Kdybych byla šefkuchař v restauraci, jistě bych se k tomuto názoru také přikláněla, protože bych si samozřejmě chtěla jídlo dochutit podle svého. Ale když vařím vývar doma, tak je jasné, že poputuje do risotta, a proto nevidím důvod, proč by můj vývar musel být takový puritán. Proto většinou používám v různých proporcích následující ingredience: cibule, česnek, mrkev, celer, kořenová petržel, případně i čerstvá, když je poruce, pár kuliček pepře, nového koření a jalovce a špetka soli. Podle nálady a druhu risotta přidám třeba ještě pórek, kousek zázvoru, větvičku rozmarýnu nebo šalvěje...

Teplá večeře

Dnes to mělo být o mrkvovém dortu. Bohužel padl za vlast dřív, než se stihnul nafotit. A to jsem ho prosím pěkně pekla dvakrát. Tahle nemilá eskapáda by ovšem mohla být jeho dobrým doporučením do nějakého z příštích příspěvků. Takže dneska polívka.

Začněme lekcí z předmanželské přípravy. Základní povinností dobré ženy je pravidelná příprava teplé večeře. Všechny mlsné i další opice se mnou jistě  bez připomínek souhlasí. Muži mají na teplou večeři právo – stejně jako na vyžehlené komínky čistého prádla, vytřenou podlahu, přebalené dítě a příjemnou a usměvavou  ženu, která s vlahým pohledem svému  muži večerní pokrm naservíruje! A to v botách na podpatku.

Asi nějak... takhle?

 

Ideální inspirací pro všedně-nevšední teplou večeři je polévka v asijském stylu. Do vyšších pater kulinářského nebe ji posouvá zelené navrch. My - milovníci vůně zašlého hadříku na nádobí - si dopřejeme hrst koriandru - někteří členové mé domácnosti zarputile tvrdí, že hadr na nádobí a lístky koriandru jsou rodní bratři po vůni. Dalšími možnostmi jsou jarní cibulka s nasekanou mátou. Něhu můžete vyjádřit s pomocí máslového avokáda nakrájeného na tenké plátky a vřelost citu množstvím najemno nasekané chilli papričky. Zdánlivě banální asijská polévka se tak stane přiléhavou metaforou vašeho šťastného vztahu. 

 



 Jak na to?
Ingredience
1 menší cibule
kousek zázvoru
česnek
kousek masa (kuřecí nebo vepřové)
zelenina co dům dal (paprika, zelené lusky, mrkev...)
bezvaječné nudle (klidně mohou být i rýžové)
sůl, trocha chilli

na posyp: jarní cibulka, máta nebo koriandr, avokádo

1. Udělejte zíklad z osmažené cibule, česneku a zázvoru.
2. Přihoďte nadrobno nakrájené maso, orestujte. Po chvíli vsypte nakrájenou zeleninu. Minutku smažte.
3. Zalejte půl litrem vody a nechte 5 minut provařit.
4. Zvlášť si uvařte těstoviny. Nandejte každému porci nudlí a zalijte ji polévkou.
5. Vedle polévky podávejte talířek s nasekanými zelenými věcmi. Ať si každý ozelení podle chuti. Každý, kdo zelené nechce, je vítán, protože tím pádem víc zbyde na vás.

Začalo to ratatouille...

Žampiony v celé své kráse...

Až donedávna jsem se domnívala, že tradiční francouzský pokrm ratatouille se připravuje v pánvi nebo kastrólu. Pak jsem ale kdesi narazila na recept zvaný "rustikální ratatouille", který kázal všechnu zeleninu nakrájet pěkně na velké kusy (je to koneckonců rustikální) a naházet ji spolu s bylinkami a olejem do pekáče a šup s tím do trouby, tak na 180°C (klidně víc, není to nijak cimprlich), jenom občas promíchat. Nějakou dobu jsem tedy vařila rustikální verzi ratatouille a používala k tomu tradiční ingredience (lilek, cuketa, papriky, rajčata, cibule, česnek, olivový olej a mix bylinek provensálského typu), pak se tam najednou objevily brambory nakrájené na 2-3cm kousky. Ty jsou tam ovšem naprosto úžasné, když se nasáknou šťávou z okolní zeleniny.

No, a včera přišla revoluce! Myšlenka se zrodila, když jsem z lednice vyndavala lilek a cuketu a koutkem oka jsem zahlédla žampiony. V tu chvíli se ve mně probudil rebel a začal mi nenápadně našeptávat: Dej tam ty žampiony. Dej tam ty žampiony. Žampiony! Žampióny!! Žampijóny!!!

Celá ta rebélie dopadla následovně: Brambory, cibule, mrkev, pórek, žampiony, česnek, zelený, pepř, rozmarýn, estragon, tymián, římský kmín, troška hrubozrnné hořčice, dobrý bílý vinný ocet a samozřejmě olivový olej. Ale výsledek - jedna báseň! Samozřejmě by se na to ve finále mohl dát plátek ryby a zapéct pod grilem, nebo by si tam příznivci (a příznivkyně ;-) ) karí mohli zamíchat nějakou tu luštěninu, ale stejně je na tom nejlepší všechna ta zelenina.

Tak teď ještě ta báseň. Po přečtení knihy S elegancí ježka to pochopitelně musí být pokus o haiku. Basho by asi nebyl zrovna nadšen, ale mlsné opice nemají tak vysoké literární ambice, že?

Trouba už hřeje

Zelenina, bylinky...

Nová dimenze!